Vlakem a pak sedmikilometrový pochod, ještě teď jsem udýchaná. S velkou námahou jsme tam konečně došli.
Zábavné aktivity, hry a noví kamarádi – jedna z mých nejkrásnějších a nejlepších akcí a k tomu nádherné prostředí.
O stezce odvahy mohu říct jen jedno: „To jsem se bála!“ 🙂
No a zase zpátky, to je škoda. A zase těch sedm kilometrů… Ještěže už jsem doma a píšu těchto pár vět.
Marie Brtníková, VI.C
